Vyhľadávanie v online časopise
Online časopis
Geneticky modifikované lidstvo IV
Dátum:
Čtvrtý díl seriálu navazuje na díl III (9/2022) a mapuje vývoj v oblasti editace lidského genomu mezi lety 2023 a 2026. Věnuje se návratu He Jiankuiho a jeho projektu genetické ochrany proti Alzheimerově chorobě, vzestupu a pádu amerických start-upů zaměřených na editaci a screening embryí, nové čínské regulaci germline editace a průlomům v somatické genové terapii. Text dále rozebírá regulační vakuum kolem syntetických embryonálních modelů, genetickou adaptaci pro vesmírné mise a rizika genetické stratifikace společnosti. Cílem je poskytnout odborné obci (lékařům, právníkům, bioetikům) aktuální, zdroji podložený přehled a otevřít navazující etickou diskuzi.
Vyšetřovatel jménem He Jiankui, laboratoře v Kalifornii i Pekingu a otázka, kterou si nikdo nechce položit nahlas.
„Situace je vážná, ale ne beznadějná. Zatím ještě máme na výběr, jakou cestou se dáme. Otázka je, jak dlouho toto okno příležitosti zůstane otevřené.“
Před pár lety to znělo jako scénář ze špatného sci-fi filmu: muž v Číně tajně upraví geny lidských embryí, na svět přijdou první „navržené“ děti a svět se otřese hrůzou. He Jiankui šel do vězení, vědecká obec se od něj hlasitě distancovala a mnozí si oddechli - zvrácenost byla potrestána, systém zafungoval. Jenže realita roku 2026 vypadá jinak. Ten muž je znovu na svobodě, má vlastní laboratoř, cestuje po světě s mikrofonem u úst a plánuje další pokusy. A není sám. Kolem něj se - v Číně i v Americe - tiše formuje celý ekosystém firem, investorů a vědců, kteří se ptají, jak daleko se dá zajít v úpravě člověka, aniž by za to hrozilo vězení.
Toto není článek o jednom podivínovi. Je to varování o tom, jak rychle se hranice, které se ještě nedávno zdály nepřekročitelné (rok 2018), začínají posouvat - a jak málo je společnost na tento posun připravená.
Návrat vyhnance
He Jiankui odpykal tři roky vězení za to, že v roce 2018 vytvořil první geneticky upravené děti na světě. Dnes provozuje laboratoř v Pekingu a jeho novým cílem není HIV, ale jedna z nejobávanějších nemocí stáří - Alzheimerova choroba. Chce do embryí vložit mutaci, kterou u dlouhověkých Islanďanů poprvé popsali Jonsson et al. (2012) v časopise Nature a která podle všeho výrazně snižuje riziko demence. Motivace je i osobní: j podle jeho vlastních slov v rozhovoru pro MITj Technology Review (Regalado, 2024) jeho vlastní matka Alzheimerem trpí.
Zní to jako ušlechtilý cíl. A možná i je. Jenže je tu háček, na který upozorňují přední světoví vědci: lidský genom není počítačový program, který lze bezpečně „záplatovat". Zásah do jednoho místa v DNA může mít nečekané vedlejší účinky, které se navíc nemusí projevit hned - ale až za desítky let, nebo dokonce až u dalších generací. A tyto děti by to nezjistily samy, protože o zákroku by rozhodli jejich rodiče ještě předtím, než se vůbec narodily.
He Jiankui sám dnes na sociálních sítích prohlašuje, že etika brzdí vědecký pokrok a že chce jít do dějin jako „čínský Darwin". Bez uzardění dodává, že se omluví jedině tehdy, pokud by děti z jeho pokusů měly zdravotní problémy - jinak se omlouvat nehodlá. Toto sebevědomí by mělo znepokojovat víc, než uklidňovat.
Proč ho nechávají dělat, co dělá?
Nejzajímavější otázka celého příběhu nezní „co dělá He Jiankui“, ale „proč mu to Čína dovoluje“. Vždyť jde o zemi, která umí dohlížet na naprosto vše. Odpo
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.
Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.
Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).
Bezplatný odpovedný servis pre predplatiteľov
Vaše otázky môžete zadať na www.otazkyodpovede.sk.
